# 73 Andy Hrubá

"V poli jsem to nikdy nezkoušela, kdo měl možnost vidět mě s hokejkou, asi chápe :)"

Ahoj Andy :)

Ahoj Pájo :)

Jak dlouho hraješ florbal a začínala jsi hned v bráně nebo si to nejdříve zkusila v poli?

Tak florbal hraji 3. rokem a v poli jsem to nikdy nezkoušela, kdo měl možnost vidět mě s hokejkou, asi chápe :) takže jsem ortodoxní golman :)

Začínala si na Chodově, ale před sezónou si se rozhodla pro změnu, co tě k tomu vedlo a jak si zpětně se svým rozhodnutím spokojená?

Tak rozhodnutí odejít s Chodova nebylo zrovna jednoduché a nad volbou jít do Děkanky, potažmo Tatranu jsem se rozhodovala poměrně dlouho, uvažovat jsem začala vlastně po konci play off juniorek, protože jsem si přála být více zápasově vytěžována a zároveň jsem chtěla zkusit něco nového. Zvolila jsem si nově vznikající Tatran team Děkanka, protože jsem tušila, že šance dostat se do branky bude o něco větší než právě na Chodově a taky protože už zde tou dobou působilo pár mých bývalých spoluhráček z Chodova, takže pro mě nebylo těžké se adaptovat. Zpětně můžu říct, že jsem s rozhodnutím velmi spokojena, a když se během letní přípravy k týmu připojil i můj bývalý a teď už i současný trenér brankářů, Luděk Pasecký, věděla jsem, že rozhodnutí určitě litovat nebudu.

Juniorky začínaly v těžké III. divizi, kde se mimo jiné utkaly s tvým "mateřským" týmem z Chodova, kterému se nakonec nepodařilo ze skupiny postoupit. Jak si vzájemné souboje vnímala?

1. Zápas jsem měla možnost sledovat pouze ze střídačky ovšem i tak jsem vnímala určité napětí, které provází všechny vzájemné souboje mezi Tatranem a Chodovem, utkání mělo velký náboj a skvělou diváckou kulisu a zápas se nám podařilo dotáhnout do vítězného konce. V 2. utkání už jsem se proti svému "mateřskému" klubu postavila do branky já, a ač nerada, musím přiznat že mě zmáhala velká nervozita a klid mi přineslo až těsné vedení 1:0 po první třetině, jenže Chodovu se zápas podařilo otočit v náš neprospěch a já po 4. golu radši přenechala své místo v brance Skále :) Trošku mě mrzí že ten zápas nevyšel úplně podle mých představ, ale tak i o tom sport je a nakonec jsme to byly právě my Tatranky kdo se mohl radovat z postupu :)

Juniorky momentálně drží první místo v nadstavbové části soutěže, které zaručuje přímí postup do čtvrtfinále play off, ale čeká je ještě těžký boj především s Bohemians a Libercem, kteří nám dýchají na záda. Jak si myslíš, že celá situace dopadne a jaké jsou tvé cíle pro tuto sezónu?

Tak určitě nás čeká hodně těžký dvojzápas, ale určitě není nemožné první místo uhájit i po těchto soubojích. Zápasy to budou určitě více než vyrovnané a pokud tedy předpokládám správně a Liberec si přiveze posily z "áčka" tak nás čeká hodně těžká bitva, o které se ale nebojím říct, že pro nás nezvládnutelná, protože si myslím, že za tuto sezonu jsme již ukázaly, že máme tým který má rozhodně co nabídnout a dokáže sebrat body kterémukoliv ze soupeřů. Může se stát samozřejmě cokoliv, ale já věřím, že utkání jak s Bohemkou tak s Libercem dopadne v náš prospěch, minimálně se o to pokusíme a porveme se o to, jak nejlíp umíme! A moje cíle pro tuto sezonu? Co se týče týmového úspěchu, určitě je mým snem medaile, jelikož tohle je moje poslední sezona mezi juniorkami a ráda bych a určitě nejen já odešla s medailí na krku. A pokud jde o mé osobní cíle, tak ty si nechám pro sebe a uzpůsobím je možnostem, které se mi naskytnou.

Momentálně jste v juniorkách tři gólmanky, jak vnímáš takovou konkurenci?

Tak já osobně jsem na konkurenci zvyklá z Chodova. Je jasný, že když jsme 3 nemůžeme mít nic zadarmo a určitým způsobem nás to nutí něco dělat a posouvá nás to dál, ať chceme nebo ne, aspoň takhle to já vnímám. Myslím si, že šance dostáváme všechny 3 a je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Občas padne nějaké to rýpnutí do té druhé, třetí, ale to k tomu prostě patří a co se týče zápasů, tak tam si myslím že držíme vždycky při sobě a dokážeme jedna druhou podpořit.

Je známo, že gólmani mají různé předzápasové rituály. Máš taky něco takového "speciálního"?

Ano mám a hned několik :) Už večer před zápasem si pouštím svou oblíbenou předzápasovou hudbu, přemýšlím o tom, co se mi povedlo a nepovedlo, jak v zápase, tak v tréninku a popřípadě jestli to šlo udělat jinak a líp. V den zápasu, když vstanu, vždycky si udělám čaj, ani nevím proč, protože ho kolikrát ani nevypiju, ale prostě to tak dělávám :) Než odcházím tak si taky vyžehlím vlasy, někdo si řekne zbytečnost, pod helmou se to zpotí a vidět to není, ale je to pro dobrej pocit a jednou před hodně důležitým zápasem jsem tenhle rituál vynechala a prohrály jsme, jsem v tomhle směru dost pověrčivá. Na hřišti po pokřiku si musím taky jako první a poslední plácnout s druhou gólmankou a to i když chytám i nechytám. A těsně před buly každé třetiny si "oťukám" tyčky, břevno a dotknu se vnitřní síťky branky, to je asi vše :)

A co nějaký florbalový vzor, najde se někdo takový?

Tak vyložený florbalový vzor mám asi jen jeden a tím je Jana Christianová, proto nosím na zádech číslo 73, je to vlastně přehození "její" 37.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v osobním a sportovním životě.

Taky děkuji a díky všem, kteří si tento rozhovor přečtou s pozdravem Andy :)