Tatran Střešovice » Velký rozhovor s novým sportovním manažerem Michalem Prokešem

VÍC NEŽ JEN FLORBAL

pátek 4.10.2019

Velký rozhovor s novým sportovním manažerem Michalem Prokešem

Do Tatranu přichází velká osobnost českého sportu - Michal Prokeš. Důvody, proč legenda českého fotbalu mění pole působnosti a jaké jsou jeho vize si přečtěte ve velkém rozhovoru.

Jako navázání na předchozí článek o zvolení nového výkonného výboru a prezidenta FO přinášíme rozhovor s obrovskou posilou do trenérských řad Michalem Prokešem. K příchodu této sportovní osobnosti se vyjádřil i generální manažer FO Tatranu Střešovice Jakub Menhart: „Je pro mě velkou ctí přivítat u nás jako posilu, takovou sportovní osobnost, jako je Michal. Věřím, že doplní už takto silnou organizační složku a posune nás o další velký kus kupředu. Michal bude působit na pozici sportovního manažera a v jeho kompetenci bude především metodický rozvoj klubu, práce s šéftrenéry a trenéry. Dále pak propojování našich aktivit s tatranskou komunitou a v neposlední řadě přenos know-how ze světa velkého sportu. Velmi se těším na naší spolupráci a na budování nejprogresivnějšího klubu v ČR.“

Michala Prokeše jsme se zeptali na pár otázek, aby nám sám představil svou vizi o působení v Tatranu.

 

Michale, proč sis vybral právě Tatran a v čem je pro tebe výzvou? 

 „Bydlíme s rodinou na Praze 6, jsem tu doma a není mi jedno jak se bude vyvíjet sport a vzdělávání v místě, kde nám vyrůstají děti a budou vyrůstat i děti našich dětí. Zajímá mě sport a především hry, zajímá mě systémová práce a tvorba týmu. A obzvláště mě zajímá práce v prostředí, kde je na prvním místě sport a ne politikaření. Je velkou výzvou podílet se na koncepci v oblasti, kde nelze pracovat s motivací budoucí obživy a bohatství pro hráče. Už při práci pro Fotbalovou asociaci jsem pochopil že motivace nemůže byt vnější, tedy hmotná a že chceme-li mít kvalitu, je třeba vše vnímat v souvislostech. Kvalitního hráče nevychováme tím, že od 6 let budeme “tupě” trénovat s hokejkou, pálkou či míčem, ale tak že se zaměříme na komplexní rozvoj osobnosti. Uspěje jen zdravý, vzdělaný, tvořivý jedinec a je pak pro rodinu a společnost ve finále jedno, zda ve florbale, medicíně, umění. Vytvářejme tím větší potenciál pro budoucnost našich dětí. A k tomu je nezbytné vnímat souvislosti. Bude-li mít kdokoliv z rodičů či veřejnosti zájem o více informaci, co tím myslím, při prvním setkání s rodiči či členy Tatranu vysvětlím:-).“

 Co konkrétně budeš mít v Tatranu na starosti a v čem vidíš svůj největší přínos?

Budu mít na starosti především službu. Všem, co pro Tatran pracují. Když vidím, kolik funkci zároveň zastávají lidé, kteří jsou v klubu zaměstnaní, tak mají můj hluboký respekt. Udělám maximum pro to, abychom byli tým, který pracuje jeden pro druhého. Lehce se to řekne, ale každý pod tím muže vidět něco zcela jiného. Tým pro mě znamená, že jsme MY ať se daří, či nedaří. Tým pro mě znamená, že trenér 15ky pracuje tak, aby plynule navázal na práci trenéra 14ky a připravil hráče pro trenéra 16ky. Tým pro mě znamená, že hráč je pro nás na 1. místě a vnímáme jeho jedinečnost a tu rozvíjíme. Abychom byli tým musíme spolu mluvit a sdílet prostor a čas. Interní vzdělání a spolu-tvorba všech zúčastněných je základ.“

 Nebojíš se rozdílů mezi profesionální a amatérským sportem? 

„Sport je sport, to my lidé z toho děláme práci a ne-práci. Jsou hráči, kteří se sportem živí, ale berou antidepresiva. A jsou hráči, kteří milují sport tak, že se jim stal zaměstnáním a zajistil je na celý život. A jsou hráči, pro které je sport relax, zábava, životní styl. Klíčem není hráčova smlouva, ale vášeň a láska ke sportu a tu je třeba budovat.“


Jak prozatím vnímáš Tatran, jeho kulturu, prostředí a zázemí? 

„Prostředí Tatranu je velmi zajímavé. Když jsem byl účasten členské schůze, kde proběhla volba nového předsedy a výkonného výboru, byl to pro mě velký zážitek. Především v tom jak silné osobnosti a špičkoví manažeři z velkých firem nejsou lhostejní k budoucnosti Tatranu a florbalu. Část z nich má i velikou hráčskou minulost, jsou v podstatě legendárními hráči a na úkor rodiny, vlastního pohodlí a času, bez jakékoliv náhrady jsou ochotni pracovat pro rozvoj klubu. A co mě fascinuje ještě víc je zcela jasná snaha o věcné řízení, jasnou formulaci cílů a vizí, bez náznaku prosazování vlastního ega, či sportovního politikaření. Žádné věty typu "za nás se to dělalo takhle, a proto to je správné", žádné "já mám 13 titulů, nebo jsem byl kapitán reprezentace tak vím všechno". Mám pro to jen jedno slovo,.....RESPEKT. 

K otázce, co říkám prostředí mám taky poznatek. Během krátké chvilky, kdy nadýchávám atmosféru v klubu, je především cítit úcta ke všem, kteří dlouhodobě pro TATRAN pracují, či pracovali. Slušnost, pokora a úcta k odstupujícímu předsedovi všech nových členů výboru a opačně otevřený postoj Martina Vaculíka k dalšímu rozvoji klubu a přenechání pomyslného kormidla "klukům", kteří s ním v Tatranu prožili spoustu krásných, ale i složitých chvil. To vše je téměř nevídané. Přitom se v žádném případě nejedná o hloupě souhlasné prostředí, vlastně hned na členské schůzi zaznělo věcně a kriticky z pléna, "vize a strategie super, ale jak konkrétně to provedete/me???.“ Prostě živé prostředí se starostmi i radostmi, se schopností sebereflexe a plánovaného rozvoje. V takovém prostředí chci pracovat. Pro spoustu lidí, kteří se kolem a v Tatranu pohybují dlouho může být pocit, že už nezískává tolik titulů, nebo třeba že tamhle je chyba, tohle je problém a toto by mohlo být lepší......Jako člověk z "venku" říkám všem. Klubová kultura, prostředí, hodnoty, systematičnost a lidský potenciál, to vše v ryze amatérském prostředí je věc v českých luzích a hájích zcela nevídaná. Prosím všichni, co máte s Tatranem cokoliv společného važte si toho, hýčkejte si to, protože je to křehké a až to bude pryč, budete pozdě litovat. To ovšem neznamená, že není co zlepšovat, rozhodně je a budeme na tom pracovat.“

Michalovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.

 
Naši partneři