Jakub Kolísko podepsal v Tatranu smlouvu na další dva roky

Nejmladší z bratří Kolísků se rozhodl pokračovat ve svém střešovickém angažmá a podepsal smlouvu na další dva roky. Tatranského odchovance, budoucího lékaře a v současné situaci dobrovolníka v nemocnici jsme se zeptali na pár otázek.

 


Jak vzpomínáš na své mládežnické začátky v Tatranu?

„Přímo ze začátků si toho moc nevybavuju. Už je to něco přes 14 let. Matně si vzpomínám na první tréninky v přípravce. Ty byly samozřejmě ve Stodole a vedl je Radim Javůrek. Ten položil základy mého florbalového umu. V chlapech to tehdy byla ještě krasojízda Tatranu a my s oběma bratry chodili fandit na zápasy. Na mládežnické kategorie pak mám spoustu krásných vzpomínek. Moje generace v Tatranu byla poměrně silná. To jsme dokázali předvádět i na hřišti a odměnou nám pak byla vítězství a následně vysněné tituly, ke kterým samozřejmě patřily i bujaré oslavy. Ten nejcennější titul mi však pořád chybí a já doufám, že se s Tatranem zase brzy vyšplháme nahoru.“

 

Prodloužil jsi smlouvu v Tatranu o další 2 roky. Byla to jasná volba nebo jsi se musel rozhodovat? 

„V Tatranu jsou super lidi, se kterými mě baví hrát i spolupracovat, kabina funguje, a navíc to mám na trénink pár minut pěšky, takže nad změnou prostředí jsem ani neuvažoval. No a na konec kariéry mám snad ještě čas 🙂, prodloužení smlouvy v Tatranu byla jasná volba.“

 

Vedle florbalu florbalu studuješ medicínu. Jak je vůbec možné skloubit, tak obtížné studium a florbal na nejvyšší úrovni? 

„Zvládnout to všechno dohromady je někdy zápřah, ale myslím, že to není něco, co by se nedalo zvládnout. Pro mě je florbal důležitý nejen z pohledu sportovního úspěchu a rozvoje, ale i z pohledu toho, že mě baví, naplňuje, dokážu si u něj pročistit hlavu a mnohem lépe se potom soustředit i na jiné věci, například na školu. Proto ho chci hrát, co nejdéle to půjde. Co se skloubení všeho dohromady týče, tak to pro mě byl šok hlavně v prváku. Neuměl jsem si rozvrhnout čas a učení bylo hodně. Školu jsem pak doháněl v noci po tréninku a síla mi následně kvůli deficitu spánku na florbalu chyběla. Teď cítím, že už s časem dokážu nakládat trochu lépe. Navíc mi naštěstí učení do hlavy zatím celkem leze, to musím zaklepat, a tak můžu trávit čas i něčím jiným než jen florbalem a školou, kterým se jinak snažím obětovat maximum.“

 

Stejně jako většina sportovních sezón, i ta florbalová skončila letos předčasně. Čemu se v současnosti věnuješ, když neprobíhají tréninky ani zápasy?

„Paradoxně nemůžu říct, že bych měl nějak extra volno. Ve škole samozřejmě rychle zmobilizovali všechny síly do online výuky, takže musím dost času trávit u počítače u videohovorů a úkolů. Navíc jsem dostal příležitost, jakožto student medicíny, být dobrovolníkem v nemocnici. Tam chodím většinou dvakrát týdně vypomáhat na celý den, abych trochu ulevil lidem ve zdravotnictví. Taky konečně trávím více času s rodinou, se kterou se přes rok tolik nevidíme, a snažím se i sportovat. Ale musím říct, že to není úplně ono. Spíš mi vyhovuje sportovat v partě. Už se na kluky a další sezónu těším.“

 

Bratři Kolískové jsou v Tatranu už zavedený pojem. Všichni tři jste dokázali studovat těžké obory, a ještě hrát florbal. Co za tím stojí? 

„Těch faktorů je víc. Důležitým faktorem je určitě obrovská podpora ze strany našich rodičů, kteří nás od mala ve všem podporovali a pokračují v tom dodnes. Tím nám dodávají potřebnou sílu a sebedůvěru. Dalším by mohla být jakási zarputilost a tah na bránu v tom smyslu, že když už si něco zamaneme, chceme to dotáhnout. To platí jak ve škole, tak i ve florbalu. A v neposlední řadě je to i fakt, že nám obě věci dávaly/jí smysl, a proto jsme je i přes občasný nekomfort a oběti, převážně časové, chtěli sami dál skloubit dohromady.“

Vyjádření generálního manažera klubu Jakuba Menharta„Sezóna sice skončila předčasně, nicméně my už jsme v plném proudu příprav sezóny následující. Jsem rád, že se nám podařilo uzavřít dohodu s Kubou Kolískem na další 2 roky.  Představuje pro nás velmi důležitého hráče naší základní kostry týmu. Intenzivně pracujeme na tom, abychom byli v příští sezóně opět o kus silnější a šli si za vytyčenými dlouhodobými cíli. Jsem potěšen, že Kuba bude i nadále součástí tohoto procesu.“