Dej si Sváču! Aneb rozhovor s čerstvou tatranskou posilou
Po první vstřelené brance hned v premiéře v tatranském dresu nešlo dělat nic jiného, než vyzpovídat čerstvou posilu střešovického A-týmu Tomáše Svačinku!
Sváčo, oba kluby se po dlouhých jednáních dohodly, a je z tebe konečně Tatraňák! Proč ses rozhodl právě pro Střešovice?
Někdy koncem dubna se mi ozval Luděk Beneš, zda bych neměl zájem zkusit to v Tatranu, a jelikož jsem si už v podstatě od dorosteneckého věku pohrával s myšlenkou přesunu do Prahy, na nabídku jsem kývl. A potom, Tatran se přece neodmítá. Jsem rád, že to po těch tahanicích konečně klaplo.
Jak zatím po dvou odehraných kolech hodnotíš práci týmu?
Je pozitivní, že máme plný počet bodů a nedostali jsme se pod nějaký zbytečný tlak. Ve hře je samozřejmě pořád spoustu nepřesností a trošku zápasíme se systémem, ale to je v začátku sezony normální, zápas od zápasu se budeme zlepšovat.
Byl jsi spokojen se svou premiérou, kterou jsi navíc okořenil svou první trefou v tatranském dresu?
Tak spokojen jsem hlavně s výhrou, rozhodně to nebyl lehký zápas. Osobně se mi hrálo dobře, i když jsem měl trošku problémy s fyzičkou, přece jenom jsem hrál poslední ostrý zápas snad někdy v březnu a ta zátěž je jiná než v tréninku. Věřím, že jak můj, tak týmový výkon půjde jenom nahoru. No a za gól jsem samozřejmě rád, nejsem kdovíjaký kanonýr, takže to aspoň mám z krku.
V čem zatím vidíš po přestupu do Tatranu největší rozdíly v porovnání s Ostravou?
Obrovské rozdíly jsou hlavně v kvalitě a přístupu hráčů, v Tatranu je v podstatě každý člen kádru na vysoké úrovni a dokáže sám rozhodovat zápasy, tak tomu v Ostravě není. A potom taky trenérský štáb, který je tady opravdu špičkový.
Jsi vášnivým fanouškem Liverpoolu. Souvisí s tím nějak výběr tvého čísla?
S patnáctkou nastupuje můj oblíbený útočník Daniel Sturridge, ale spíš na mě to číslo zbylo, jelikož všechna, která jsem chtěl, už někdo nosí, takže bych v tom nějakou chemii nehledal. Každopádně mám v rukávu i jeho gólovou oslavu, ale ta asi přijde až později, jen co se trochu rozkoukám.
V Praze sis našel i bydlení a zároveň studuješ na VŠFS. Jak ti zatím život v hlavním městě vyhovuje?
Bydlíme spolu s Ondrou Vítovcem a musím říct, že jsme jako profesionální ženy v domácnosti, všechno klape! Do školy nastupuji začátkem října a popravdě už se docela těším, hlavně na nové spolužáky a kamarády. No a co se týče osobního života, tak v Praze je samozřejmě spousta možností kulturního a volnočasového vyžití, což je super, ale já na Ostravu nedám dopustit, to je město mezi městy!
Jaké sis stanovil pro letošní sezonu osobní cíle?
Hlavně se chci co nejvíce posunout ve všech herních aspektech, s čímž samozřejmě souvisí, že budu co nejprospěšnější týmu.
No a závěrem – kam myslíš, že to letos tatranský elitní tým dotáhne?
Asi je předčasné nějak tipovat umístění, musíme jít zápas od zápasu a uvidíme, kam nás to zavede. Každopádně Tatran musí mít ty nejvyšší cíle a s těmi taky jdeme do sezóny. Můj osobní sen je zahrát si v O2 aréně a jsem přesvědčen, že na to máme!
