Tatran Střešovice » Petr Heřmanský končí s vrcholovým florbalem

VÍC NEŽ JEN FLORBAL

středa 4.7.2018

Petr Heřmanský končí s vrcholovým florbalem

Bývalý hráč reprezentace, bronzový medailista z MS, juniorský mistr ČR. Ale taky kamarád a spoluhráč Petr Heřmanský se rozhodl pro konec své bohaté florbalové kariéry. Ačkoliv se pro něj nejednalo o lehké rozhodnutí, cítil, že je potřeba ho udělat.

Nové trenérské duo Fridrich - Jakoubek kromě taktiky a směru, kterým se Střešovice v nové sezóně budou ubíjet, musí řešit i sestavení jednotlivých formací. Zásah do sestavy jim kromě Jiřího Kolíska udělal i Petr Heřmanský. "Rozhodl jsem se ukončit kariéru. Nedá se určit jedna věc, která k tomu přímo vedla. Je to kombinace několika maličkostí i větších věcí, které se poskládaly tak, že pro mě už není možné dále pokračovat. Velkou roli zahrála i osobní a pracovní stránka," přiznává. 

Ačkoliv, jak přiznává, nebylo pro něj jednoduché skončit, těší se na novou životní etapu, ve které se chce věnovat více svým blízkým, kteří pro něj do té doby obětovali více než dost. "A taky kamarádům, kteří jsou mimo florbal. Dále bych chtěl začít více cestovat a poznávat nové věci. Rozhodně nepřestanu sportovat a budu chodit i na jiné sporty, na to se těším."

Na sezónu 2016/2017 vzpomíná Heřmanský určitě v dobrém, Tatran se po kvalitních výkonech v základní části probojoval až do semifinále a ročník zakončil bronzem. Rok na to ale taková radost nenastala, Střešovice po nevydařené základní části skončily ve čtvrtfinále a finálové boje mohly sledovat jen zpovzdálí. "Tatran se umístil nejhůře za poslední roky, možná nejhůře za celou dobu své existence a to je chyba celého týmu. Z osobního pohledu to pro mě byl velmi náročný rok jak po osobní, tak florbalové stránce. Nemohl jsem nastoupit na všechny zápasy jak bych si představoval a měl vynucenou pauzu. Proto, bohužel, hodnotím sezónu jako velmi nepovedenou," netají se.

Tatran Střešovice ztělesňoval pro Heřmanského vždy skvělou partu lidí coby velkou sílu týmu. Bylo to pro něj skvělé prostředí na rozvoj osobnosti a našel zde i kamarády, kteří patří mezi jeho nejlepší přátelé. Proto vždy rád bude vzpomínat na partu, která se v týmu s velkým T ve znaku sešla. Na spoluhráče Michala Podhráského a Martina Richtera: "hrozně moc mě toho naučili, odehrál jsem s nimi asi svá nejlepší léta kariéry a tímto jim moc děkuji.", dále pak na všechna superfinále, pátý zápas proti Ostravě. Nebo taky na "Bolkovy přední tyčky, Žebrákovy výhozy, Gaučovy palce, Fílovy kotníky, Johnyho čepele, dřeváka a další. Kromě toho dnes již bývalý hráč Střešovic neopomněl ani zmínit bronz z MS či juniorský titul.

Závěrem pak říká: "Co jsem v kariéře nezažil a nedokázal? Spoustu věcí. Spíš věřím, že jsem dokázal být dobrý kamarád a spoluhráč."

 
Naši partneři